Trasa Julia Kugyho třemi zeměmi

Nová trasa Slovinskem po Horách přátelství

V roce 2019 se Alpské spolky rakouských Korutan, Slovinska a Furlansko-Julského Benátska dohodly v Mojstraně na zřízení společné okružní horské trasy (by-passu). Na počest a památku významné horolezecké osobnosti všech tří regionů ji pojmenovali Stezka Julia Kugyho neboli Alpská stezka Julia Kugyho.

Stezka dlouhá 720 km s přibližně 44 000 metry stoupání a klesání je okružní trasou vedoucí údolími, středohořími a velehorami tří zemí. S myšlenkou stezky přišel Valentin Wulz, člen Korutanského horolezeckého svazu, který trasu navrhl, otestoval v terénu, vypracoval její popis a navrhl její hlavní webové stránky. Všechny tři zúčastněné horské spolky doufají, že tato trasa oživí někdejší iniciativu Stezku přátelství tří zemí. V polovině šedesátých let bylo v každé zemi vytipováno 10 vrcholů, na které měli turisté vystoupit a byl také vydán průvodce po těchto vrcholech. V průběhu let však tato myšlenka vyšuměla, průvodce už dávno neexistuje, ale hory jsou stále stejně lákavé jako dřív. Protože jsou v dnešní době velmi populární dálkové turistické trasy, rozhodly se tři horolezecké federace oživit horolezecké přátelství společným okruhem.

Trasa Julia Kugyho

Stezka začíná u chaty Borovščica/Bertahütte severně od Kepy. První tři etapy vedou po rakouské části pohoří Karawanken směrem na východ. Čtvrtá etapa začíná v obci Bela/Bad Vellach u Železné kaple a stoupá ke slovinským hranicím u hory Sv. Duhu západně od sedla Olševa. Tam začíná její trasa napříč Slovinskem. Pokračuje kolem Potočka zijalka na hřeben Olševy, dále do Grohotu a přes Durce kolem Raduhy do Koče na Loki. Odtud prochází přes Luce do Korošice a Kamnického sedla. Tato turistická trasa se vyhýbá výstupům na nejvyšší vrcholy pohoří Grintovci, ale samozřejmě si každý může odskočit na vrcholy v okolí. Ze sedla Kamnik pak klesá do Okrešelje, stoupá do Savinjského sedla a končí v Jezersku pod severními stěnami Kamnicko-Savinjských Alp. Etapa z Jezerska vede převážně po Slovinské alpské cestě do Storžiče a přes Krišku horu do Tržiče. Z Tržiče pokračuje do Dobrče a pod Begunjščicu do Valvasorova domova pod Stolu. Poslední etapa pod vrcholky Karavanek vede do Mojstrany, kde Stezka Julia Kugy vstupuje do Julských Alp. Z Mojstrany vede stezka údolím Krmy k Vodníkovu domovu ve Vele Polje, dále pod Triglav, přes Hribarice k chatě u Triglavských jezer. I zde mohou turisté volně zdolávat okolní vrcholy podle své libosti. Poslední etapa vede od Triglavských jezer přes centrální část Julských Alp, kolem Komny a Krnského jezera k útulně Gomiščko v Krně. Turisté na Stezce Julia Kugy opouštějí Slovinsko sestupem z Krna do Kobaridu a výstupem přes Kolovrat k tamnímu skanzenu. Na vrcholu Na grad se stezka loučí se slovinskými horami a vstupuje do Itálie. V Itálii trasa nejprve prochází přes kopce Benátska, těsně u slovinských hranic, přes Breški Jalovec a kolem Muzce do Skutniku. Tam ještě jednou zabředne do Slovinska a poté sestupuje do Řezna. U obce Bela/Resiutta opouští Julské Alpy a u obce Muzac/Moggia začíná svou pouť přes Karnské Alpy. Přes skupinu Sernia, kolem Tolmezzo/Tolmezzo a Sauris se stáčí na sever a u jezera Volaya dosahuje rakouských hranic. V Rakousku pak opouští Karnské Alpy a přechází na sever do Zillertalských Alp, překračuje Reisskofel a Spitzegel a přes Dobrač a kolem Belzecu se vrací do Karavanek. Tady okruh končí u chaty Borovščica/Bertahütte. Celá trasa je rozdělena do 30 etap. Pro ty nejzdatnější to může znamenat pouhých 30 dní chůze. Lze však očekávat, že většina turistů se rozhodne trasu rozdělit na ještě kratší úseky podle vlastních preferencí a schopností.

Slovinská část trasy vede převážně po stávajících horských stezkách. Pouze pod Begunjščicou na krátkém úseku sleduje značení Slovinské turistické cyklotrasy a od Kobaridu po Kolovrat sleduje značení Stezky míru. Do hlavní sezóny v létě 2022 připevní horolezecké spolky, které jsou správci jednotlivých úseků stezky, u klíčových rozcestníků směrovku s logem stezky. Na chatách budou umístěny o něco větší samolepky nebo cedule. Na nich budou QR kódy pro přístup k informacím o slovinské části trasy na webových stránkách maPZS (https://mapzs.pzs.si/path/64038) a k celé trase na webových stránkách https://www.julius-kugy-alpine-trail.com/, které spravují rakouští kolegové. Doufáme, že se tato stezka stane oblíbeným cílem i pro ty turisty, kteří rádi podnikají vícedenní dálkové trasy. Je to koneckonců jeden z nejpříjemnějších způsobů, jak poznat zemi a její obyvatele.

Zdroj: Stritar A. (2022). Nova pot treh dežel Juliusa Kugyja. Planinski vestnik, 22(5), 64-5.